Drásot

Světlo se drápe

po žebříku žaluzií

Jako by říkalo:

"Čum, jak je venku krásně"

mrzutě však šprušle sklápím

a světlo postupně plače stíny

Bývali jsme kamarádi

a byť mi nic neudělalo

a ani jsme se nepohádali

zevšednělo mi ///

Našel jsem si tedy stín

do kterýho můžu stále něco kreslit

a on do sebe nechává

ochotně rýt všechnu fantazii

všechny ty podělaný myšlenky

za cenu jeho bolesti

kterou mi však nikdy nedokáže ///

Autor GiovaniDaVinci, 20.11.2023

Přečteno 124x

Tipy 20

Poslední tipující: svubova_k, Sonador, Frr, Marten, jort1, lawenderr, IronDodo, Anfádis, martinaV, Psavec, ...

Komentáře (5)

Komentujících (5)

Komentáře

Přesvědčivý a originální text.

21.11.2023 03:45:58 | mkinka

jseš bratře hoden svého jména - TO ROZHODNĚ ST*

21.11.2023 03:44:42 | Frr

...já tomu říkám sluníčková depka...kdy tě štve i světlo a že je venku krásně...jedna z nejhorších...musíš zalézt do stínu.

20.11.2023 18:57:05 | Marten

na konci přemýšlím, koho co bolí :)

20.11.2023 14:17:13 | lawenderr

Světlo a stín...stále pospolu,
jednou dole, pak zas nahoru,
provázky žaluzií přetrhat,
aby svitlo...mohlo hřát:)

20.11.2023 05:15:02 | Dreamy

Uživatel