Bobovka
V lese jedna cesta vede,
věděli o ní jen my,
říkali jsme ji bobová,
vedla mezi stromy.
Vytáhli si všichni sáňky,
namazali spodky,
na kopci my nasedli jsme,
cestou měli bobky.
Byl to fičák, oči z dulku,
mlhu jsme jen viděli,
kdo vyjel ven z toho lesa,
tomu my se klaněli.
Někdo dojel, někdo došel,
třísky on měl v ruce,
strom se nevyhl, sáňky nevydržely,
zabrzdil je prudce.
O helmách a chráničích
my tehdy jen snili,
andělé strážní měli fofr,
vždy nás zachránili.
Na kůži promočení,
úsměvy rozzářený,
vzpomínky dodnes hřejí... :)
Rázem jsem u nás za vsí na stráni, děkujííí móóóc, Marti (*)
01.12.2023 22:45:37 | Emily Říhová
Já děkuji Emily za krásný komentář, jsem ráda, že je nás víc co jsme si užili a prožili krásné časy. Měj se krásně
01.12.2023 23:39:42 | Marťas9
I Ty se měj krásně, Marti, jdu zavzpomínat i ven, taková zima už dlouho nebyla, ta bílá krajina je úžasná (*)
02.12.2023 15:27:49 | Emily Říhová
Jo, jo i u nás v Hodslavicich je bílá Ladova zima, opět nestíháme ohrnovat sníh. Škoda, že do vánoc daleko, to asi nevydrží.
02.12.2023 15:31:57 | Marťas9
Jj, tady na západě jsme na tom taky tak a můžeme aspoň doufat, že to vydrží až do svátků:)
02.12.2023 15:37:27 | Emily Říhová
Krásná vzpomínka, díky, úplně cítím to vzrůšo.
:)*
30.11.2023 17:06:01 | Anfádis
Díky Anfádis za zastavení, ráda a tuto dobu vzpomínám, neřešili jsme nic, jen srandu z mládí.
30.11.2023 17:49:24 | Marťas9