Vzkaz

 

Odpusťte mi, nejsem dokonalá,

v některých věcech asi trochu pomalá,

typ humoru mám vlastní sobě,

podle toho vychovávám i své robě.

 

Hluboce nesnáším lidskou hloupost,

naopak miluju dětskou hravost.

Pohled na svět naivně realistický,

založením člověk spíše optimistický.

 

Po neúspěchu dokážu naříkat či plakat,

ale seberu se, začnu zase přes kaluže skákat.

Už však ne podle ostatních mínění,

jenom mi to působí vnitřní zranění.

 

Vše by ve mně hlasitě křičelo,

raději vás nechám ťukat si na čelo.

I když to znamená, že kokos si nabiju,

jen tímhle blbnutím si baterky dobiju.

 

Jsem prostě unikát, za to se nestydím,

jak to vše dopadne, teprve uvidím.

Nechci své dny podle vašich linek trávit,

chci i důležitými věcmi po svém se bavit.

 

Proto všem nudným a šedivým vzkazuji,

dejte mi pokoj, já se ze svého života raduji.

 

(teda snažím se, ale i to je pro mě zásadní)