Neříkej, že ne

 

jsme něco, jako ztroskotanci

jako ty dvě jiskry v tanci

postižení pomatanci

věřící v desátou šanci

v rukách spálených

 

život, stejný je jak moře

nač tu je, k čemu byl stvořen

ať se ozve jeho tvůrce

rozďoubal to, nechal v půlce

a nebo jsme to my

 

kašlu na tě, divný Pane

slíbils vichr, vánek vane

pak, že slunce bude zářit

odmítám, se mile tvářit

co mám dělat, když už pářit

se mi nedaří

 

každý večer, unaveně

říkám: "znáš to," moji ženě

počkej ráno, možná vstane

mrkne na mě, poté vzplane

ale ba ne...

ale...?

 

v bouři zmítán, trháš plachty

na své cestě do Nirvány

nebe běsní, Zem se chvěje

je mi jasný, co se děje

nejsou jenom dobré časy

tvoje paní chtěla asi

co...?

a neříkej, že ne