Na nose nos

 

když ještě vítr čechral vlasy

a svět kolem byl šapito

to prostě byly supr časy

já v gatích měl vždy nabyto

 

pak chmurou zanes ́ život stezky

a déšť co pláč je umýt chtěl

na nebi život sršel blesky

tehdy jsem dospět neuspěl

 

tak jsem se vydal hledat smysl

jen s prázdnou tornou na zádech

mladistvý úsměv brzo zkysl

v rozbitých ústech po pádech

 

chodil jsem světem s nosem klauna

a z hlavy strasti vysypal

ovšem v mém stínu skryté trauma

schované ve mně žilo dál

 

v rukávu eso občas mívám

no řekněte, kdo hraje fér

někdy se bavím, jindy zívám

jsem v žití stálý amatér

 

ač snažím se či nechám plynout

ač po kolenou, ač nejsem rád

ačkoli léty i sny hynou

vím, že tu nejsem napořád

 

jednou až nebudu tu s vámi

potom, co zavřou šapitó

všem koním dejte otep slámy

a klisnám hříbě do vínku

všem dětem náruč jejich mámy

a pusu jako pralinku

ať už jsem byl či nebyl gambler

ať jsem vás zklamal, jak jsem žil

jak zrovna tudle řek mi brácha

ty vole, ty ses potatil

 

ať podoben či z gruntu jiný

co na tom sejde v šapito

já v žití nebyl nikdy líný

a v hlavě měl fakt nabyto

 

svůj styl já šlechtil dlouhá léta

až dneska jsem ho doladil

červený nos nasadil světu

svůj obnošený

 

zahodil