Nic.
Jen vzpomínka na bludný kořen,
který byl na naší cestě.
Jen vzpomínka na ticho
a strach z bolesti.
Toulání se v myšlenkách,
bez ukotvení...
..a na dary co nedají se vrátit.
Nic.
Jen slza stékající po tváři
a na nebi měsíc v zatmění.
Jen touhy před oltáři
a prosby na kolenou.
Konec jedné epochy
ve výstřelu.
Nic.
...a zároveň VŠECHNO, co nosíš sám v sobě...
Skvěle jsi vyjádřil... ráda jsem tu zas s tebou chvilku byla:-)*
26.12.2023 15:22:25 | cappuccinogirl