Jako jalová kráva
Je postel bez hříchu
Rýhy v bílém povlečení
Nejsou z lásky
Ale z čekání
Ztichlých nocí
Že přijde chvíle pravá
Pro milostné skotačení
Moje postel vypadá jako postel z knihy Co život dal a vzal. Je v ní všechno a jsou tam všichni. Tu knížku jsem si vždycky dala jako první do tašky, když jsem měla nástup do nemocnice. Byla se mnou v posteli a byli jsme tam, ano, všichni.
01.01.2024 21:17:12 | tide
Taky miluju tuto knížku. Také Vejce a já.
A realita je taková, že moje postel vypadá asi jako u tebe. Je útočištěm též pro moje holky: dceru a vnučku.
Děkuji Ti za zastavení. :)
01.01.2024 21:35:08 | Anfádis
Někdy se postel zdá být zbytečně velká.
Pěkná miniatura, žel bez skotačení.
Těším se, až napíšeš nějakou skotačivou...
Jo a jalovice je jančivá a zklidní se, až když přestane být jalovicí (chvilku jsem byl zootechnik).
01.01.2024 11:10:15 | Koala
Je to smutné, milá Anfádisko, nezbývá nám nic jiného, než se v té posteli alespoň hříšně přežrat:)
01.01.2024 09:19:21 | Žluťák