Anotace: ( Někdy něco říkáme a něco jiného si myslíme. )
Jsem studnou hlubokou
na dno nedohlédneš
snad
jen zdá se
nalévám pravdu čistou
však myšlenku
neprohlédneš
na dně skrývá se
veľmi pekné niekedy akoby spúšťali do nás vedrá že si naberú vodu a vedro sa rozbije na dne o kameň
06.01.2024 06:50:36 | IronDodo
Třeba Ti to nitro v hloubce hluboké někdo vypátrá:-))). Dělám si srandau, parádní báseň, opravdu hluboká.
05.01.2024 20:35:02 | CULIKATÁ
Jééé, ahoj Culíku. Děkuji , že jsi se zastavila a ať se Ti daří v novém roce.
05.01.2024 21:59:06 | Jiří I.Zahradník
Tam už máš smrt jistou. :)
05.01.2024 19:47:12 | Philogyny
Trochu mi napověz Phil, neb jsem stvoření nechápavé. :-)) Kde?
05.01.2024 22:04:03 | Jiří I.Zahradník
Tys to napsal tak šalomounsky, že nevím. Nejistota může být někdy malá smrt. Já mám problém od určité doby věřit lidem. Někdy i sama sobě. :) Nic ve zlém.
05.01.2024 22:32:06 | Philogyny
Teď už malinko chápu. Je těžké někomu věřit, důvěřovat, když ve světě převládá přetvářka. Děkuji.
05.01.2024 22:41:10 | Jiří I.Zahradník
Tohle je hluboký...
Sám mám kolikrát pocit, že mám potíž dohlédnout na svou vlastní hloubku.
05.01.2024 13:36:04 | Koala
Dohlédnout na dno??? Ten, koho ty sám necháš, dohlédne. A odhalí, co dovolíš:-*
Jsi i studnice moudrosti, Jiříčku, naštěstí ne plný po okraj... bo to už by ses neměl co učit a život by tě nudil:-)*
Krásnej den tobě.
05.01.2024 12:33:07 | cappuccinogirl