Jaro touhou zaklepalo,
o děvčatech se mi zdálo,
zatracený měsíc lásky,
všude vidím samé krásky.
Proč bych psaním čas jen mařil,
raději bych vzrůšo zažil,
v parku tam se dívky rojí,
lákají nás svoji zbrojí.
Sleduji je vilným okem,
rád bych získal něco bokem,
pak mi rozum vyslal stopku,
místo hříchu, hledej hrobku.
Pokorně se vracím domů,
slyším vtipy zpoza stromů,
mládí, to mi lekci dává,
stáří hříchy oplakává.
A šup domů :-)). Rozesmál jsi mě:-)), no jo, je jarní počasí, tak touhy dělají své:-))
05.01.2024 20:16:35 | CULIKATÁ
zase je výhoda, že bez brejlí člověk vidí dvakrát;)
05.01.2024 17:36:46 | stormeater