HLEDÁNÍ
HLEDÁNÍ
Anotace: ...Nekonečné??? Jo, některé se zdá, ale vždy to tak být nemusí :-) Tahle je zase z pytlíčku volně asociačních, ale zrcadlo jsem si v ní nastavila...a poctivě fest!!!
Jdu ve tvých stopách, poutníku,
krajinou, jež tě nezná…
a motám se v bludném kosočtverci,
protože kruhy došly.
Došly asi daleko dřív než já
přesně tam, kam chtěly.
Však mně se nedaří.
Potácím se
bludištěm slepých nábojnic
a hladový ukazatel
právě teď
dojídá
poslední moudrost světa.
Udav se, hlade!
A ustup.
Ustup ze Slunce, které mi právě svítá
novou nadějí,
že posbírám-li alespoň pár střípků
nejbláznivějších snů,
poházených mezi hvězdami,
roztluču-li je v prach
a hodím po větru…
"Ach, Bože, co si to namlouvám???"
Vždyť jsem ta ztracená
a cestu k tobě…nikdy nenajdu!
Protože nekonečno je levých,
ale jen jedna …pravá.
Báseňku jsem psala včera, dnes mám pocit, že ne ona, ale já potřebuju ještě tento dodatek:
Je strašně těžký přestat hledat něco, o čem si myslíš, že to chceš, jenom proto, že víš, že hledáš sama a druhá strana ti vlastně nikdy nevyšla naproti ani jedním krůčkem.
Lidi jsou někdy děsní snílci, hloupí, doufající, pořád jde hlavou to: „Co když“!!!
I já jsem taková. Zatra, jsem přesně taková. Doufám v zázraky, i když nepřicházejí… No včera….se jeden tak trochu asi stal a já si i díky němu hodně silně uvědomila, že i když Ccino bude pořád Ccino, tak už ví, že někdy… NĚKDY je fakt dobře pokusit se dopsat story, i přesto, že láká a najít jí KONEC – třebas jen proto, aby novej příběh moh dostat svůj ZAČÁTEK!!!
PS: mozek mi poslal info: „PIŠ SILNÝM PÍSMEM, tož to stopro znamená, že je to pro mne fakt důležitý… Ale jen pro mne, klid mo(u)dří, váš svět se stále točí tak jako dřív :-):-):-).
RÁDA VÁS MÁM!!! A FEST!!!
Komentáře (65)
Komentujících (16)
Doporučit
Tisk
opravdu je jen jedna?...
12.01.2024 23:11:15 | enigman
Jedna coooo??? Víš přesně na co se ptáš??? Jde o pravou cestu??? Pravdu??? Ženu??? Tady je možností...
PS taky by mohlo jít o boty, co máš při tom kráčení zrovna na nohách:-)
Ale ne, asi je jasný, jak jsem to myslela... a jo... pro tu jednu konkrétní chvíli... pro ten jeden okamžik... jen jedna... a když ji mineš, příteli, dějou se věci...ale úplně jiný, než by se dít měly...
Ale asi je dobrý už to, že furt se něco děje... bo až se nebude dít nic, znamená to jediný... jseš mrtvej!
12.01.2024 23:32:31 | cappuccinogirl
Život je někdy hrozná mrcha,
tolikrát naději mi vzal,
radost jak sodovka vyprchá,
a láska má jde s jiným dál...
Jako smutný klaun v záři blesků
hraji svou roli, bez potlesku,
jsem smutkem jaksi zmámený,
sám, s povislými rameny.
10.01.2024 03:28:35 | Kozoroh 1
Ty nikdy nejsi sám
dobrou radu ti dám
dívej se s úsměvem kolem sebe
a usměje se celé nebe
modré
naše
píšu plaše
tiše
ale upřímně,
že i já se tvým směrem usmívám:-) velmi často:-)*
10.01.2024 12:44:47 | cappuccinogirl
Když dojdou naše vlastní kruhy,
konečně smí dotknout se nás druhý,
co v dálce o samotě postával,
stejně jak my, se pohnout bál;)
Každý konec je vlastně začátkem, protože skutečný konec je pouze jeden a ani tím si nejsem jistá;D:D
Opatruj se, Ccinko a krásný večer přeju(*)
09.01.2024 18:28:13 | Emily Říhová
Tak nádherně jsi se mi sem dnes vpísla, děkuji, Em:-)**
09.01.2024 18:39:14 | cappuccinogirl
... když se v tom kosočtverci rozběhneš do kola, uděláš z něho kruh. To mě tak napadlo jak z toho kosočtverce ven.
09.01.2024 07:24:21 | Jiří I.Zahradník
Zlato, jseš první kluk, co tak vehementně hledá cestu z "kosočtverce" :-):-):-)*
PS: Co s hranama? Víš jak dlouho trvá obroušení??? :-):-):-)*
09.01.2024 11:16:37 | cappuccinogirl
Moc pěkné Capu. Noo aby novej příběh mohl dostat svůj začátek, ale je třeba najít i odvahu... to mi brnklo do tykadel i se dotknulo uvnitř dušičky:-)
08.01.2024 22:04:59 | CULIKATÁ
Je to tak... hledá se těžko... to pravý... i ta odvaha:-)
Možná ta odvaha ještě hůř... bo na to pravý musíš mít štěstí, ale k tý odvaze se rozhoduješ ty sám v sobě... :-)
Děkuju ti za komentík, Culíčku:-)*
08.01.2024 22:32:24 | cappuccinogirl
Ztrácíš se ve svém kosočtverci,
kořeny bludné vůkol jen,
srdce tvé tepe mnoha hertzy,
mozek je touhou omámen.
Říká se: "Najde ten, kdo hledá!"
Nějaký čas to zabere,
leč srdce odradit se nedá
a pomohou i přátelé...
(*&*)
a pomohou i přátelé.
08.01.2024 19:52:30 | Kozoroh 1
Děkuji, Mirečku, pohlazení od tebe je nejjemnějším pírkem, jež dotkne se...
08.01.2024 19:58:33 | cappuccinogirl
Jsem Něha sama! :-)*
08.01.2024 23:59:12 | Kozoroh 1
Jsi něha, jež se dotýká,
jsi slovo, co se nahlas neříká...
jen zašeptá... do dlaní,
i ty jsi síla má a odhodlání
jít životem dál...s ÚSMĚVEM:-)
09.01.2024 00:03:52 | cappuccinogirl
Jsem rád, že to tak vnímáš...:-D
09.01.2024 19:05:38 | Kozoroh 1
Jak jinak, ty jseš jakej jseš a jinak tě přes to modrý sklíčko vnímat neze :-)
09.01.2024 19:07:59 | cappuccinogirl
Ccinko, naděje umírá poslední...a stejně patříme mezi ty, co věří i po ní. Toho se nedá zbavit - bohužel či naštěstí, kdo ví...
08.01.2024 18:47:18 | Jupiterka
Umírá-li naděje poslední,
tak to už logicky odešel, ten, co doufal. A pokud by tedy někdo věřil i po smrti, musel by žít život po životě! :-/
08.01.2024 23:39:43 | Kozoroh 1
Velmi hezky jsi obsáhla všechno podstatné:-)*
A je to naštěstí, i když je to prokletí...:-)*
Ale my se s ním popasujem, sestřičko...:-)**
Snad máš se krásně, mně chybí tvé básně:-)**
08.01.2024 18:57:04 | cappuccinogirl
veľmi pekné, každé bludisko má východ
08.01.2024 18:14:52 | IronDodo
Však některé bludiště je tak nepřehledné, že i když máš pocit, že držíš v ruce plánek, a svítí ti bůhvíkolik světlušek, tápeš...:-)
Děkuji za koment, příteli:-)* Já zdravím tvůj dnešek:-)*
08.01.2024 18:59:52 | cappuccinogirl
Milá Cappu, je mi smutno, že ty taková čupr holka z modra takto bloudíš životem, moc Ti přeji a posílám vesmírem štěstí, radost,
zdraví, bohatství v jakékoliv podobě a hlavně lásku pro kterou, jsi použila to tučné písmo
,, KONEC,, a pokračování v novém roce,, ZAČÁTEK,,
Musíš věřit, toužit, přát si, a v mysli žít už v tom novém životě.
Věř, že to co si přeješ je za dveřmi. Moc Ti to přeji
08.01.2024 16:47:27 | Marťas9
Moc ti děkuju, Marťásku... já se dočkám, věřím tomu...věřím...tak, jako máločemu... a tenhle tvůj koment uložím si do paměti, děkuji. Potěšil a zahřál mne nesmírně:-¨
Krásný podvečer.
08.01.2024 17:16:16 | cappuccinogirl
Štěstí, to dívce podobá se,
něžné a plaché jako laň,
posečká chvíli a již zase
prchá, když vztáhneš k němu dlaň.
Je bloud, kdo chce je polapit,
vždyť nemá hmotné podstaty!
Jenom ten šťasten může být,
který se pro něj netrápí...
Existuje, Tercinko, pravidlo paradoxu.
Je třeba "zapomínat" na své pátrání,
abys nalezla štěstí a lásku. Nedávat hned najevo, že jsi lovec. :-)
08.01.2024 23:54:24 | Kozoroh 1
Ale já nelovím, Mirečku...
já se jen... nechci bránit tomu, co přijde, pokud to přijde a já budu mít pocit, že je to to pravé:-)
Já nejsem lovec lásky, já ji jen pokorně přijímám:-)
Láskyplně ji množím,starám se, aby kvetla, když... vždyť víš... dlaň k dlani, srdce k srdci... jenže moje je zatím samo:-*
09.01.2024 00:00:49 | cappuccinogirl
To byla jen taková rada od přítele, který už toho pamatuje víc a navíc na to má mužský pohled a ví, co hledají muži v přiměřeném věku. Jsi milá, něžná, temperamentní i taková nositelka slunečné pohody, která se nehašteří a navíc ti to i pálí! Takové mají muži rádi! Ale v jistém věku mají i hrůzu z toho, že je někdo do něčeho tlačí. Oni sami chtějí přijít na to, že je vlastně dobrý nápad si uvázat na krk hned tři ženské...:-D
09.01.2024 18:54:48 | Kozoroh 1
Tož já do dílka kruhy s kosočtvercem a ty pod dílko přímku, jak vidím:-):-):-) Bo tohle bylo tak přímočarý vyjádření :-):-):-) až se musím pousmát:-)*
09.01.2024 19:00:00 | cappuccinogirl
I prudká bystřina se ztiší,
když do nížiny dospěje,
čím méně jsou si břehy bližší,
tím měně jsou v ní peřeje.
A říčka krajinou se plouží,
hladina klidnější už je,
jen občas po ní víry krouží,
pramínky jiné spojuje...:-)
09.01.2024 19:19:40 | Kozoroh 1
Na tuhle nenaskočím, protože ta je tak krásná, že ti ji prostě nechci ničím kazit. Děkuji za ty řádky. Děkuji za vodu, víš, že ji mám ráda.
09.01.2024 19:22:16 | cappuccinogirl
Jan Pilař:
Hladina tříští se o vesla,
srpnová země sála.
Kdybys mi, kdybys mi odešla,
zem by se pustá mi zdála.
Břehy by zmizely v daleku,
pár vesel ležel by na dně,
sám bych se díval na řeku,
jak teče mi srdcem a chladne.
Tady jsem znával zpaměti celého kolibříka. Někde ho tu taky mám...
Měl zajmavé básně, inspirativní.
09.01.2024 21:37:55 | Kozoroh 1
To tedy ano. Souhlas.
09.01.2024 21:47:13 | cappuccinogirl
Už žloutnou kaštany a javory,
jako by léto příliš lačně pily
a zdrženlivým dubům navzdory
i teď tě chtěly uštknout, pošetilý,
jenž choulíš svoje srdce do kabátu
a netušíš, že nic už nepočká tu,
cos nechal projít mlčky kolem sebe,
když nabízela láska ti své nebe.
Ta sbírka Jana Pilaře se jmenovala Divoké keře. Teď už takové kolibříky nevydávají...https://www.databazeknih.cz/knihy/divoke-kere-57228
09.01.2024 22:24:06 | Kozoroh 1
Nu, přepadla mne taková nostalgická nálada. Vybavilo se mi, jak jsem v devítce chodil v takové hnědé vestě se dvěma zapínacími náprsními kapsami, v jedné notýsek A6 a v něm pár básní a rozepsaný příběh z dob křížových válek o dvou rytířích, co se vraceli z Palestiny a potkali krásnou Blanku z hájovny, když šla ke studánce a protože se oba do ní zamilovali a ona nechtěla dát jednomu přednost, tak se bili a vzájemně smrtelně zranili. Ona pak šla do kláštera, ale odtud ji dostal mladý zeman a byl happy end...Měl jsem to rozepsáno jako příběh, operetní libreto i jako veršovanou baladu. Občas jsem si s vlnkami přezpíval i plno písní a nikdo nahoře na té cestě mne neviděl, ani neslyšel. ;-)
09.01.2024 21:32:19 | Kozoroh 1
No páni:-)* Takový lit psavý plány už v devítce??? Jseš jako já:-):-):-)
Já makala na románu... historickým... víš, co je děsný??? Vím přesně děj, vidím vobrázky, ale nedaří se mi dát do kupy název, no ty bláho, takovej paměťovej propad??? Teď na to budu myslet, dokáď na to nepřijdu... se znám:-):-):-)
09.01.2024 21:50:26 | cappuccinogirl
Na chvilku mysli na něco jiného a pak zavři oči a pod včky je doč vlevo nahoru...
No, já taky zapomněl, že fisus je Jirka, ještě jsem si dal takobou mnemo pomůvku JT jako Jindřich Trpišovský či Jaroslav Tvrdík z konkurenční Slávie, a pak mu na pp říkám "Franto!" Protože tady byl či ještě je František, kterého jsem.kdysi potkal na srazíku jiného portálu jako
hosta JC seniora, co byl i zde, ale už pár let je taky v básnickém nebi. A psal prý i jeho syn, taky Jiří.:-(
09.01.2024 22:11:11 | Kozoroh 1
kruhy došly...nový pošli!nelelkuj v kosočtverci-do středu kosočtverců se zásadně vrhají hormonální štvanci-a mohli Tě by v agonii považovat za prolamovanou součást jednoho z nich!***ST*
08.01.2024 15:58:42 | Frr
Nebojím se agonie hormonálních štvanců... nebojím se bejt prolamovaný Ccino... nebojím se bejt živá voda!!! Oživím... ale bacha...při tom všem... i SEBE!!!:-):-):-)
Frrrráčku... já tuším v tobě krásně hravou hračku... pro Ccino jak stvořenou:-):-):-)*
08.01.2024 16:11:17 | cappuccinogirl
A co když nehledáš, ale jenom sníš? Co by se stalo, kdybys začala opravdu hledat - přestala bys potom snít? Protože, jak se říká, kdo hledá, tak najde...není možné hledat a nic nenajít...taky záleží, co vlastně člověk hledá...:-)*
08.01.2024 13:56:09 | o3_gambit
Život se mění každým okamžikem a ty s ním... a s tebou...i tvé sny...pořád budou jiné...a pořád bude o čem snít, Martínku...a pořád bude co hledat...a pořád budeš mít touhu za někým nebo za něčím jít...a pokud poznáš LÁSKU, jde se ve dvou:-)*
08.01.2024 14:05:07 | cappuccinogirl
život se mění, není to sice tak časté, ale je to pravdivé...ale člověk by se neměl měnit, možná přizpůsobit...co by to bylo, kdyby se člověk změnil, protože to život ho změnil...a změnil by ho k lepšímu nebo horšímu? tak lepší zůstat stejný a přizpůsobit se? A ještě mě napadá jedna otázka...co když člověk hledá a říká si, že nenachází...a přitom sice hledá, ale neotevírá se, a proto nenachází...:-)*
08.01.2024 14:57:24 | o3_gambit
Měníš se Gambi, život tě mění... ale jen mikroskopicky, je to takovej svět droboulinkejch změn, co k tobě přijdou a nemusíš je ani zaznamenat, pak jsou změny kách...těch si nejde nevšimnout, změny, který chceš ty sám, změny více či méně nedobrovolný... ale z to tvého komentu nejvíc mně zaujakla tvá zamyšlenka, že člověk hledá, ale neotevře se... hledáš, proto hledání ses otevřel...ale nemusíš se vždy chtít otevřít tomu, co ti to tvý hledání ořineslo... a teď jde o ty důvody... proč něco jo a něco ne...a tohle je někdy hodně složitý...:-)*
08.01.2024 15:05:38 | cappuccinogirl
Právě si myslím, že to je celkem složitý, ale jen mě napadá myšlenka, proč tomu tak je...Hledat, ale neotevřít se je přeci jako hledat jehlu v kupce sena, protože je to něco, co nejde dohromady, nebo to má něco skrytého v sobě? Jako když já budu hledat lásku, ale při tom se budu držet zpátky, tak jak se ta láska ke mě může přiblížit?:-)*
08.01.2024 15:27:06 | o3_gambit
Otevřeš se jen tomu, komu ty sám budeš chtít...ostatní necháš projít...takovej je průběh...horší je věc výběru... když se spleteš, necháš kolem sebe projít něco, co stálo "za to" a vybereš si... nemůžu napsat "blbě", protože tohle je sporný, prostě si vybereš:-) A čas ukáže... ty vybírej dobře, Martínku, jsi úžasnej chlap, tak ať se moc netrápíš... úsměv ti sluší:.)* A já ti ho vždycky moc přeju.
08.01.2024 15:48:31 | cappuccinogirl
Ano...je to vlastně tak jednoduše složité...a nakonec ,aby si špatně nevybral, že? A děkuji, ty snad taky budeš mít štěstíčko:-)*
09.01.2024 09:42:27 | o3_gambit
Mít strohé myšlenky bez „ co kdyby " nelze.
Bylo by to lepší, ale prosté...
Nejsme stroje...
Srdce tluče...
Tobě to co Ti patří, určitě neuteče...
08.01.2024 13:38:39 | Luko tulák
Všechny věty podepisuju, kromě poslední... bo ta mne tak trošku děsí a tak se tý pravdě v ní...aspoň na chvilku vyhnu:-):-):-)
Vim, že ne nadlouho, bo osudu neuteče nikdo...ale zatra, proč mám tak často pocit, že bych chtěla jinej??? Jenže kostky jsou vrženy a šlo to jak to šlo a jde jak jde a od toho...všechno budoucí... no, co už, plátno rozmalováno, hra rozehraná, házejme a jedem... mně padla pětka, postupuju...:-)*
Zdravím Luko:-)*
08.01.2024 13:44:39 | cappuccinogirl
Ano, co když nás žene vpřed.
Protože si dovolíme snít
Že snad jednou
Budem se lepe mít.
Tak doufáme
Odloženi c prostoru a čase
Čekáme a přemýtáme
08.01.2024 12:35:21 | Protos1182
A někdy je to dobře...a přinese to ovoce...
A někdy je to jenom ztráta...času iluzí... zbytečný kroky, mohlo by se zdát... Ale ne, příteli... vždyť i tohle tě UTVÁŘÍ...a ty ROSTEŠ!!!
Děkuji, že jsi se u mne zastavil, děkuji, že ses vepsal, krásný den přeji...a tobě právě teď vlastně...sladký sny, ne??? :-)*
08.01.2024 12:51:03 | cappuccinogirl
Ano, jsem po noční, když se ptáš :0), a u Tebe, tady stavím se vždy rád. Rád čtu dílka Tvá, jsi tak trošku, trošku, jako já
08.01.2024 13:07:26 | Protos1182
... no hlavně jsem v nich...SVÁ:-):-):-)*
a jsem moc ráda, že my dva si dokážeme často porozumět :-)
Jsi příjemný člověk...krásný den tobě:-)
08.01.2024 13:13:32 | cappuccinogirl
Děkuji, také jsi velice příjemná, a jsem moc rád, že tu jsi a píšeš tak hezky..
08.01.2024 13:22:33 | Protos1182
Píšu jak zvládnu...:-) Ale jsem ráda, když si v tom najdeš něco, co tě "zachytí"... děkuji.
08.01.2024 13:40:48 | cappuccinogirl
Víš, je to asi divné, i to psát tady a teď, ale Tvá tvorba, nejenom,mi dělá den hezčí
08.01.2024 17:30:48 | Protos1182
To vůbec není divný, to je... krásný...a já jsem z toho úplně dojatá, protože tohle pohladilo, děkuji. Co já SNAD dávám, ty URČITĚ vracíš:-)*
08.01.2024 17:36:25 | cappuccinogirl
Krásná úvahová báseň, je to tak... Nemůžeš hledat společnou odpověď, když se ten druhý neptá. A snít o "co když" je znehodnocení spánku i bdění. :))
08.01.2024 12:06:20 | Lesní žínka
Lesní dívenko, znehodnocení jistě ne, když na tvé straně je opravdovost a upřímný emoce, který tě vedou... jen je to prostě situace, která nikam nevede... ten bludnej kruh, ze kterýho nechceš, i když by prostě stačilo udělat krok mimo. Mimo něj... jenže k tomuhle kroku se právě odhodláváš, když tý svý touze pořád věříš, že je správný se jí držet. Není to ani slepá cesta, bo ta má svůj konec! Tohle je fakt to nekonečný nemoudrý bludno, o to víc procítěný, čím míň je v tom celým toho eozumu...
promiň, rozepsala jsem se, nějak mi to nedalo:-)
Velice mne těší tvé zamyšlení, cítím z něj dost silnej hlas rozumu. Je skvělé, že zazněl!
08.01.2024 12:21:42 | cappuccinogirl
Posílám hodně síly do Tvé cesty hledání.
08.01.2024 12:05:33 | mkinka
Pořád něco hledám, Mkinko. Něco, někoho... někdy to jde lehce, někdy... ale to je život... jsem vděčná životu, že cestu k tobě jsem našla a že vím, k jak skbvělé ženské mne přivedla:-)**
08.01.2024 12:23:16 | cappuccinogirl