Nic už není jako dřív
jen mlha nad vzpomínkami
a můj vrásčitý ksicht
je jak troska po tsunami.
Kde jsou ty mé úsměvy
co zdobily mou tvář
už není čas na zpěvy
stal se ze mě lhář.
Kam zmizel optimismus
co sršel jak gejzír lávy
ovládl mě cynismus
a prapodivné stavy.
Nic už není jak bývalo
to život zoral moji duši
život není na stálo
a tak udusit mě zkusí.