Konečně jasno

do ticha noci

výkřik, když zazní

je to sten vášně

to, když jsme nazí

nebo dnes

vrazi?

jak rostou nám křídla

hojíme rány

pramenu touhy své

otevřem brány

bránit se nejde

v ozvěnách lásky

mrazí mě z vřídla

vytrysklé…

no vážně…

opravdu hořím

vždyť přece znáš mě

z představ a pocitů

ze snů a mýlek

v dotecích něžnosti

dosáhnout chvíle

jež trvá

nebyl jsem jediný

ty nebyla prvá

společně

každý sám

život je šprým a klam

věčnosti