Úhoři

 

 

na rohu ulice promoklý stepuji

čekám, že uvidím za oknem tebe

příště si raději galoše obuji

čvachtám se v kaluži nateklé z nebe

 

vypouštím lodičky na moře divoké

prozkoumat neznámé krajiny v dáli

nechci být pro žádnou špatným to prorokem

každá z nich ztroskotá, nač bychom lhali

 

konečně vysvitne tvoje tvář na hoře

ozáří krajinu, vysuší vody

kolem mne vidím plout světelné úhoře

do nebe k tobě mi stavějí schody

 

lásko má nebeská víš co je za krásu

zezdola sledovat záblesky nahoře

všichni co dole jsme, doufáme ve spásu

nohy si myjeme vzájemně v lavoře