Anotace: o životě, o lidech a nelidech... bez domova i bez páteře. Snad se to hodí do poezie, snažil jsem se zapracovat malililinkatý závan vazby. Šuplík, jak jinak...
hlad a brunátný otisk alkoholu
v zarostlé tváři
šaty s vůní potu a ...
igelitky plné naděje
jediné co ještě má
prošel okolo ve snaze
domoci se pár drobných
vrávoral, pak upadl na zem
odněkud ozval se dávivý smích
temné to dítko s cigaretou
a ještě tmavším kamarádem
za břicho se v křeči popadají
snad koupili něco zkaženého
za důchod a socku co štědře mají
muž ten vstal bez ohlédnutí
strachy třásl se, možná zimou
pomalým krokem modlil se k zítřku
a z oka ukápla odevzdanost
ne každý, kdo je bez domova, do toho mohl spadnout vlastní vinou.. u nás je třeba tulák, kterého bývalá žena vykopla z bytu a od té doby nic jiného nepoznal.. nikdy bych se tedy nesmál, protože věřím, že takové věci se vrací.
30.01.2024 16:36:38 | Dračí
...a to je na mě moc drsný, smutný, pravdivý...to je prostě na mě mooooc... ale napsal jsi to, klobouk dolů, uznávám:-*
30.01.2024 16:32:09 | cappuccinogirl