u jednoho stolu

Ta je fakticky dobrá.

17.02.2024 10:21:45 | mkinka

Tišeji… nořím se…

17.02.2024 09:29:47 | ukrytá v máku

nekonečnu... ach Zdeni, krásně napsáno*

05.02.2024 09:47:04 | Sonador

Ty věci poslední. Jako by stály frontu a kdo je v ní poslední...

05.02.2024 09:12:22 | Jan Kacíř

Vždy je cosi první a zákonitě i to cosi poslední

03.02.2024 19:32:32 | básněnka

Krásná báseň! Velmi oslovila...

03.02.2024 18:59:38 | RadekČ

Tiché a s hlubokou vážností, přesto cítím z Tvého textu neskonalý cit...

03.02.2024 17:31:13 | Helen Mum

Je smutné moc, když se ví.
Až mě sevřelo..milá Zdeničko*;)
Opatruj se a přeji Ti krásné a pohodové dny, v srdci pohlazené.

03.02.2024 12:40:14 | jenommarie

Jen tiše pročítám... znova a znova. "Poprvé poslední" - to mě úplně přikovalo k židli. Jen se na to dívám a ztrácím se do smutna.

03.02.2024 12:32:53 | cappuccinogirl

Pěkný text

03.02.2024 12:08:17 | mkinka