Umělcův rok

Jde jaro s písničkou v proutí
a vesele prochází sálem měst,
jen ledy se do potoka hroutí,
když paprsek svírá horkou pěst

Sníh se do kaluží vlévá,
a někdy cestou tápe
jen střechýl se hněvá
když mu z nosu kape

Slunce tančí na modrém parketu,
jež se voňavým polím podobá,
kde zralé klasy zlátnou po létu
a svět je jako křehká nádoba

Vše vadne v odpoledním žáru
do záhonu růží i včela slétla
až obzor se tetelí v průsvitném oparu
v němž se křídla racků střetla

Milované léto snad neskončíš zítra
a podzim počkáá kdesi v pozadí
chtěl bych nahklédnout do tvého nitra
kde mne tvá horka ruka pohladí

Co přijde po jaru a létu?
Podzim s pestrými fábory
jež barvy rozmíchal na paletu
a odešel malovat za hory

Stromy opadaly v říjnovém čase
a v závojích mlhy se krajina vdává
šel jsem lesem v tépodzimní kráse
a haluz mi na rozloučenou mává

Kraj se krčí za bílým plátnem
kde spí pod sněhem zavátý
V lednu, při počasí špatném
vždy trpím lehkou závratí