Setkání
Mlhavé ráno
práce volá,
sedám na Emu
zvolám hurá.
Bublám krásně
kochám se krajinou,
naráz ztuhnu
srnka předemnou.
Uf, proběhla, žijí...
Pomalu jedu dál
v hlavě názor mám,
aby dvě nebyly.
Asi dneska ne,
přidávám pomalu,
oči své v lese
v srdci odvahu.
Najednou výskok
řítí se na mne,
prohlásím nahlas...
„Och Bože, snad né! “
Nastava hypnóza
z očí do očí
a také otázka...
Jak dneska já skončím?
Dohoda před námi
přidávám plyn,
skútr se rozjíždí
ze všech svých sil.
Kopytka proklouzly,
přežily obě,
málem nám zpívali
písně na hrobě.
Třesu se ještě teď
při této vzpomínce,
když sedám na Hondu
modlím se velice.
Hlavně že to dopadlo dobře;)
11.02.2024 17:17:46 | jenommarie
Jezdím sice v autě, ne na motorce, ale lesní zvěř potkávám též nerada
07.02.2024 08:31:27 | Marry31
Toto vyjímečné setkání se mi hodně vrylo pod kůži.
Ty naše čtvery vytreštěné oči nezapomene snad ani ta srnka, jestli už ji nikdo nesejmul.
Moje rozhodnutí ubrat nebo přidat plyn bylo vteřinové...
Ještě, že jsem přidala a né ubrala, někdo z nás dvou už by se díval na zbytek rodinky zhora. Možná i obě by jsme se koukaly...
07.02.2024 18:16:40 | Marťas9
A tak slibuji Bohu z pod deky,
zítra přidělám na Hondu airbagy...:-)
07.02.2024 07:17:33 | Žluťák