Zbloudilá slza

 

svébytné zážitky

někam se ztratily

jako sny nezdá se

že budou se zdát

 

usnul jsem z přemíry

snahy o počitky

nezbývá než se tě

lásko má vzdát

 

na tváři náhle však

cosi mě zchladilo

to slza poslední

se přestala bát

 

přišla mi oznámit

že už se neskrývá

byť včera ji nutil stud

na hanbě stát

..

..

v polibku nevinnost

sklouzla mi po tváři

„Konec je za námi“

zmizel jak host

 

schovám se v krajině

popsané ve snáři

klínem mě zaklíní

hladí mě po tváři

 

pomalu

svébytně

svlékne si šat