Fabrika

Takže payo, vítej!

Ve zbytku svýho života!

Střední třída, plat, žádná ostuda.

Další pohovor, obecný školení...

Celkem potupa, to mě unudí!

9 hodin, jako ve škole, mučení...

Po dvou týdnech,

včasné docházky,

celkem to lícuje.

Práce mě baví.

Kdo by to řekl, já asi ne.

Procházet se po fabrice,

užívat si dvanáctek.

Práce mizí pod rukama, i čas běží rychleji.

Když netrápím se školou, tak dýchá se snadněji.

Povinnosti končí šestou, no bez stresu jsem raději.

Takže paní učitelko, pravdu jste snad neměla.

Vaše rozloučení, jak ještě s láskou budu vzpomínat.

Rozloučil se s lavicí, kterou jsem zas popsal.

Takže asi beze změny, jen jsem to vše smazal.

Tímto porušil jsem slib, který jsem nikdy nedal.

Ale co, život je celkem dlouhý, tak to třeba někdy splním.