Pouto osudu

Na rozcestí osudu stojím zmatena,

neznámému osudu čelit jsem připravena

S rozpaky v srdci se se vším známým loučím,

s touhou po vzletu, ale s tíhou porozumění

Osud jako řeka nezadržitelně plyne,

ve vlnách změn se můj otřesný obličej zrcadlí

Loučím se s nerozhodností,

bez boje, s pokorou a bolestí v srdci

Vzpomínky jako stíny se kolem mě linou,

hlasy minulosti můj osud šeptají

S lítostí a odvahou v srdci se loučím,

osud má svůj plán a vše má svůj důvod

S minulostí se rozloučím,

nový začátek nacházím

V osudu moje vlastní cesta spočívá,

s láskou do budoucnosti spěchám