Když hvízdám si
Tu svoji jarní veselou
Myšlenky na smrt
Mě neberou
Jó
Vůbec neberou
Když viju si
Věneček
Z barevných kvítků
Nevidím
Kmotřičku Smrtku
Jó
Zatím nevidím
Až budou znít
Naléhavé hlasy zvonů
Ponesou mě
V truhle z domu
Jó
Vleže ponesou
S hajánkem pod hlavou
Jó...a jó...a jó...ale ten konec nééé... takže u mne změna... beru jen hajánka:-) a klidně ať si nás vynesou, kamkoli na sluníčko, jak babičku Škopkouc:-):-):-)
27.03.2024 20:53:59 | cappuccinogirl
Trošku pesimistiská píseň...:-)
27.03.2024 18:18:51 | Žluťák
Mňo, když by sis ji zazpíval... s tím "jó"... nemusela by být, spíše jakože to je součást života, ta smrt...
Proto ten hajánek na konci. Jako dřív dávali do hrobů mrtvým oblíbené a drahocenné předměty. Byla v tom symbolika.
27.03.2024 18:28:53 | Anfádis
Jó jó... no jó... je to lepší:-)
Pěkný večer, Anfádis:-*
27.03.2024 22:13:56 | Žluťák