O Cizinci

Odpovědi přicházejí vždy, 

když už stihnu zapomenout,  

že jsem se na něco ptala, 

ale tedy, i tentokrát se zjevila. 

Najednou jsem ji vylovila, 

bez obálky, ze slov ve škole, 

nějaký pan Albert Camus, 

prý filozof existencialismu. 

Pak to šlo ráz na ráz, 

chyběla mi poslední kniha, 

a on zrovna napsal jednu, 

co je na tom krátkém seznamu. 

A já si ji jen tak vzala, 

že když je od něj a krátká, 

snad se bude dobře číst, 

a určitě mi taková četba něco dá. 

Bylo pár hodin ticho,  

než jsem to přelouskala, 

pobrala, a pochopila, 

co se to vlastně stalo. 

Dnes vím, že můžu říct, 

že jsem zažila odcizení,

život byl absurdní, 

plný jenom úzkosti. 

Že mě někdo dovedl, 

na samé scestí všeho, 

do mezní situace, 

k otázce života a smrti. 

A než mi to došlo, 

dlouze jsem plakala, 

nechápala, co se to děje, 

bála se si volit. 

Když jsem se rozhodla, 

konečně ho opustit a odejít, 

všechno ustalo, a do všech  

mých dní se začal vracet smysl. 

Netušila jsem, co jsem zač,  

až jsem se tak nějak posbírala, 

vyléčila časem, čtením, 

lidmi, prostředím a životem. 

Zase jsem se smála, 

měla srdce, proto aby bilo, 

přestala jsem se bát, 

začala žít po svém. 

Teď jsem citlivý stoik, 

a i když prožívám hluboké emoce, 

vůbec se tolik netrápím, 

opustila mě beznaděj.