Vyřazená technika
Vyřazená technika
ty se ti sakra vepíšou do tváře
ty zkrátka vtisknou
obtisk do vizáže.
S věkem nikdo účinně
bojovat stejně nedokáže.
Pod zadkem mám čtyři kola
stala se nechtěným kamarádem,
už nezabývám se raději
mým dávným z výšky pádem.
Jen ve výročním měsíci
myšlenky ukryté někde v hloubi
k povrchu znovu vyplují.
Nohy ty dávno neslouží
alespoň ruce ještě fungují.
Komentáře (11)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Hodnocení básně od Mkinky. Velmi silný osobní příběh s upřímným dosahem. Příběh je silný o uvědomění, že život není jednoduchý ve tváři reality z bolesti a o překonání sebe sama. Je to i o smíření, které člověk dělá, když svět je závislý na horní polovině těla.
Je to příběh, co vezme srdce a člověk vstřebává a uvědomuje si, že vše proti tomu je malicherné.
Zároveń je veliká potřeba říci, že svěření a odhalení se v tomto je též důležité pro druhé, kteří mají chůzi jako samozřejmost.
Závěr je velmi pozitivní, když nefungují nohy, nastupuje vůle a ruce.
Je to vzor pro další v těžkostech osudu.
Mkinka
24.04.2024 12:40:48 | mkinka
Jsou výročí, co za oslavu možná nestojí,
však tenkrát nad smrtkou vyhrál jsi v souboji...
Opatruj se a hodně zdraví a štěstí, Admirále (*)
09.04.2024 17:35:23 | Emily Říhová
Sloxa Helenky to vystihly přesné, ale kde ten proutek najít... Měj se krásně a piš básně...
09.04.2024 07:08:12 | Marťas9