Opuštěná

Pěkné téma a já si také při Tvých verších na jednu vzpomněla.
Moc hezky napsáno .-)

09.12.2024 21:37:00 | Jarunka

Skvělý námět, skvěle napsané, jasně a srozumitelně.

21.04.2024 22:10:46 | Admirál

Řekla si o to...díky:)

21.04.2024 22:20:17 | Dreamy

Ono je totiž občas celkem riskantní si na takovou lavicku sednout, po tom co všechno už zažila:-D

19.04.2024 18:26:03 | Žluťák

A tos mi to jako nemohl říct dřív? :))

19.04.2024 23:32:58 | Dreamy

Tak aspoň bacha na žvejkačky:-)

19.04.2024 23:51:03 | Žluťák

Zajisté...:)

20.04.2024 08:16:09 | Dreamy

Skvělé, já jednou psala úvahu z pohledu takové lavičky. Byl to tuším nějaký sloh do školy

18.04.2024 08:52:13 | Marry31

...ta lavička je asi 50 metrů od vchodu na MěÚ...nedošla jsem ani do prvního patra a v mezipatře jí věnovala tady těch pár řádků...nemít telefon, asi bych ji po vzoru pana Neckáře (miluju-maluju) zapsala někam na stěnu...:-)
Díky Marry za zastavení. :-)

18.04.2024 09:46:41 | Dreamy

myslím, že každý nějakou takovou lavičku zná... moc pěkné, Dreamy*

17.04.2024 23:40:31 | Sonador

Ano Son, ony jen opuštěně vypadají, ale jsou plné všelijakých příběhů...:-)

18.04.2024 09:40:21 | Dreamy