Zmizelá posvátnost

Ani vigilie si neudrží svou podstatnost,
když se o ně přestaneme zajímat.
Tak jako se můžeme zapsat,
do historie, do vzpomínek a do srdce,
stejně tak, nás mnohé může smazat.
Myšlenka zahyne, vzpomínka se rozmlží...
a naše těla se obrátí zpět v hvězdný prach.

Před rokem jsi býval pánem města,
dnes jeho zlatý klíč nosí na krku někdo jiný.
Noty se vrátily zpátky do zpěvníku,
zůstaly jen ty z krátké písně,
ona je tím posledním, co po tobě zbylo.

Kterým směrem se obrátit
v moment, kdy skončila věčnost?