Divnější divných

 

podivné postavy, v očích lesk proměny
divnější divných jsi

co jsem kdy spatřil
oči dvou slepců, jen hledají prameny
šance je prchnout, tak...

nač bych se bratřil

vířící myšlenky, houfují v palici

podobny labutím v západu slunce

duše má usedla na trestnou lavici

tvoji tvář nepoznám...

i když jsi s puncem

od prachu na kříži pomůže Joshua

někdy jsem kličkoval, jindy šel rovně

Lásku jsi pozřela, nyní jsem z vakua

 

křičelas, neboj se, ...

dělej....pojď do mě

 

kde je však hranice, za kterou nelze jít?

ta druhá, už zdánlivě

poklidně hoří

se strachem z požáru, dál přeci nelze žít

 

v plamenech pekelných...

život se tvoří

 

.