Ta píseň

Jednoho dne,

vám náhle dojde, 

že každá písnička, 

každá báseň, 

každý obraz, 

že to všechno

nemusí být jen darované

a že, 

čistě z principu, 

nemusíte

všeho

nadobýt jen darem, 

a všechno své podarovat. 

 

Když jsem

tehdy tvrdila, 

že by ta píseň

mohla být o tobě, 

ale že zkrátka vím, 

že ti ji, 

čistě z principu, 

nemůžu v mysli

darovat jako některé jiné, 

byla tu jen tak, 

a já taky, 

já, které

žádná píseň věnovaná není. 

 

Po čase, když se mi

znovu rozezněla v uších, 

usedla do mojí duše, 

jako již dřív, 

rozechvěl se ve mně

poslední vzkaz

ze všech, 

které nesla, 

tak co když mi, 

čistě teoreticky, 

vypráví 

ne o tobě, 

ale o mně?