Pláču
Pláču
Pláču
Když napíši báseň o rodině...
Pláču...
Slůvka v ní křehká
minulost hezká.
Pohlazení hřejivé
od nich tady už není, tady ne.
Jen vzpomínky hřejí
co se z nebe smějí...
Na rodinku, známé,
které v srdci máme.
Komentáře (9)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Jsem moc ráda za všechny vzpomínky, co mám...a moc m ne mrzí všechno, co se mi z té paměti kamsi poztrácelo, nebo nějak blbě zasunulo, že se mi to nedaří objevit...
08.05.2024 11:18:03 | cappuccinogirl
Někdy to tak bývá,
ale buďme rádi, že tam něco zůstalo.
V mé hlavě toho zůstalo docela dost.
Čím jsem starší, tím víc vzpomínám a teskním... Asi stárnu...
08.05.2024 13:59:25 | Marťas9
Právě dnes by měl narozeniny můj děda. Byl to vlastně, nejdůležitější muž mého dětství a dospívání. Je mi líto, že si se mnou nemůže sednout jen tak v podvečer na zahrádku a říct mi třeba.. "Holka, máš to hezký"...
Některé slzy zkrátka z života vytěsnit nelze a tak ti povím, že taky pláču, když to přijde a je to dobře.:)
Měj hezký den
08.05.2024 07:00:36 | Dreamy
Děkuji Dreamy, krásně jsi to napsala... Můj život je také spojený vzpomínkami na blízké zesnulé, moc jsem je milovala. Proto spousta básniček je o nich.
08.05.2024 07:09:59 | Marťas9