Omamnosti

Za svitu luny v nočním běsu

sleduji tep jak formuli

asi jsem propad svému stresu

a nebo to přičtu čikuli.

Nádechem z láhve nebo hadru

hledám svůj svět tam v zákoutí 

opřu se pevně o kus klandru

než mě to všechno zarmoutí.

Zas nový nádech a svět je krásný 

trápení zmizí jako sen

všechno se zdá býti jasný 

i když dnes nemám dobrý den.

V délce tu ležím jako tuleň

vnímám jen zvuky z okolí

snad za to může pan Toluen 

dýchal bych s ním cokoliv.