Kde je ta hranice
kdy bolest již nelze snést ?
Kdy zlehčí se břímě
a my jej už nemusíme dále nést ?
V prachu cest dýchat se nedá
padáme, však toužíme jít dál.
Vstanout a jít,naše vůle je smělá.
Kde nalezneme to, co nám Život vzal?
Náš cíl se blíží
víme, že zbývá jen cesty malá část.
Ocitáme se v místech
kde Láska a štěstí nás obejmou zas.
Hranice často stírá se,
když život občas toulá se,
po cestách štěstí i bolesti,
smutku, lásky i radosti...
Krásný den, Jaruško... nějak jsem Tvé krátké zastavení nestihla, užívej si pohody na Kysucách (*)
25.05.2024 15:12:37 | Emily Říhová
Miluško děkuji za Tvé zastavení a přeji krásné dny.
Tvůj komentář je velmi citlivě vložen. Děkuji a PPÚ...
17.08.2024 22:29:50 | Jarunka
Tak to mě moc těší, Jaruško* (*)
Krásné dny i Tobě, PPÚ a objímám (*)
20.08.2024 21:21:08 | Emily Říhová
Krátké zastavení, ale stálo tradičně za to:-)
Užívej divočinu, Jaru:-*
21.05.2024 20:21:23 | Žluťák
Děkuji Ti Pavle.
Užívám si to a už se těším zase na návrat do ticha přírody.
22.05.2024 22:10:32 | Jarunka