Dokonalý nepřítel

Čas města zboří,

tkáně rozloží, 

ale co my?

Prostý lid?

Jak uchopit neuchopitelné?

Jak máme porazit nepřítele?

Něco v nás se tomu vždy brání.

Máme snad chybné toto zadání?

Jak se vypořádat s časem?

Jak vzdorovat jeho částem?

Toť je otázka věčná,

co v naší mysli běhá.

Tedy pouze některým z nás.

Jestli někdo poznal a ví,

co skutečně dokáže čas.

Odpovězme si teď sami.

V končinách vědomí spí

něco cizího, vloženého.

Tajemný šípu hrot stín.

Hranice vědomí mého.

Pokud ano, není to konečné.

Máš odvahu? Za svoji mysl vkroč.

Něco, někdo to vkládá kolem mě

a my ani netušíme jak, či proč.

Dokonalým nepřítelem čaS

se nám stal a my jeho otroci.

Zavedl nás do temné noci.

Je binárním ovladačem maS.

Pouze my máme tu vůli zemřít

a kdo z nás by to chtěl skutečně?

Svou přirozeností, vroucím srdcem,

i svými hříchy popsaný sešit.

Proč žít věčně, těžší je smrt.

Těla jsou nedokonalé stroje.

Mysl i duše již není tvoje.

Je to celkem pěkně na prd...