Cinkot ticha

severní stěna Eigeru - ráno - lehce sněží
po noci den se rodí a je znovu svěží

cinkot jež stěnou zní, jsou rozhovory maček
společně s cepínem, ta nejmilejší z hraček

okamžik každý, je - Zrození - i Zánik
cesta  k vrcholu se odhodlaně brání

 
pohled má divně smutný - pátrá - v moji tváři
tělo své oděné, v chladnou slunce záři

podivně hlučný skřípot, hora zřejmě strádá

vzpomínka doživotní, na průlet kamaráda

když srdce puklo, zvon - pochopil to - stěží
že ztratil otěže a čas, teď kam chce běží 

                      ****

v bezčasém okamžiku, každý  má svou roli

a mačky s cepínem, je na fragmenty drolí

však každý fragment, je stopou v moři ticha

a tichý cinkot slyší - i ten - co nedoslýchá