Milostné dopisy
Bylo jich mnoho,
každý měl svou sílu.
Tolik lásky v nich
nesly i svou tíhu.
Doba byla jiná
doma přísné časy.
Byla jsem tehdy krásná,
měla i delší vlasy.
Kluci kolem kroužili
jak planety na nebi,
měla jsem své příkazy
co dělat, co né, na zemi.
Schránka byla ovšem moje
psaníčka četla, šla do boje.
Těšila se ze všech řádků
nevinila nikdy tátu, ani mamku.
Chránili mě před vším
vůbec se jim nedivím,
věštkyně mi do vínku dala,
že svobodná dítě porodím.
Zbytečně tě chránili, Marťo... když to řekla věštkyně, tak už se nedalo nic dělat, jenom čekat kdy a s kým:-)
12.06.2024 10:50:10 | Žluťák
Ta věštkyně byla známá od babičky a dědy. Bydleli v Kroměříži a co věštila komukoliv z rodiny, všechno se vyplnilo. Ono by se ji to vyplnilo i u mne, kdyby jsme se s manželem nevzali. Otěhotněla jsem jak byl na vojně. Měj se hezky a díky
12.06.2024 12:58:47 | Marťas9
Vím jak to dřív chodilo, obzvlášť na vesnicích a maloměstech... tuhle věštbu mohla rozesílat klidně poštou a málokdy by se spletla:-)
Pěkný den, Marti:-*
12.06.2024 13:25:34 | Žluťák
Byly to jiné časy, také jsem měl dlouhé vlasy, a dnes psát dívce dopisy, to už se prostě nenosí...;-)*
12.06.2024 06:42:17 | Tomcat
Ano, krásné staré časy. I u kluků byly pěkné udržované dlouhé vlasy...
Na ty dopisy vzpomínky zůstanou, některé mám doma schované
maximálně trochu zestárnou.
Diky..
12.06.2024 08:46:26 | Marťas9