Anotace: ....
zavřel jsem oči při této básni
ze srdce vypudil obavy
jsme jenom slzy, jež z velkou kázní
čekají, kdy už nás odbaví
lze jenom doufat, na konci řasy
přijde čas pro další mrknutí
co bude potom, na konci trasy
samota anebo splynutí
slzy jež vypadly, z nebe až na Zemi
při letu po nebi zářily
s dopadem vzplály, usedly v Zazen
a jakoBuddha se tvářily
ostatní chrání si hranicí hranice
pod kotel nakládaj,bojí se ztratit
vznikáme z jednoty, slzy jsou spojnice
v prostoru dvanáctém, symboly opic
Ukládám si do sebe,
stavět hranice vlastním hranicím, to je fakt zajímavej vhled, děkuju za něj, popřemejšlim si o tom a už teď jsem zvědavá, kam mě to dovede...
13.06.2024 09:29:48 | cappuccinogirl