Anotace: ....
( EIGER – ve stěně )
do rukou tvých
svůj život vždycky svěřím
a délkou lana
pak svou důvěru měřím
tři stupy, chyt…
protáhnout lehce záda
myšlenka kudy dál
se do mé hlavy vkrádá
ke stěně lepím se
jak by to byla žena
v prstech mých bolavých
čeká a lehce sténá
hej kámo, dober…
extrémy vždy jen škodí
přílišná volnost
pak bezstarostnost plodí
dívá se na mě
on dobře ví, že nevím
s úsměvem klidný je
prý ať si chvilku hovím
hora však náhlým smutkem
oblékla temných mraků
a připomíná maják
jež hlídá spánek vraků
v sedáku jištěn
já zírám - co násčeká
ze sedu zvedám se
ten malý kruh já hledám
jeto ten první,
a po něm přišly další
***
v tom …
psisko jménem strach…
se urve
od řetězu
vrčí…
na mě svou zlost
ať konečně už lezu
dva stupy, jeden chyt
zakloněn…
pátrám kudy
když najdu malý most
řvu blahem…
jdeme tudy
dva stupy, jeden chyt
svůj rytmus zase chytám
dva stupy, jeden chyt
po stěně lehce kmitám
dva stupy…
jeden chyt…
dva stupy…
malý chyt…
nikam…
dívá se na mě
on dobře ví, že nevím
s úsměvem klidný je
Už to poznání..
PS Čendo, navnadils ..
16.06.2024 13:19:00 | Vivien
Nevede každé nikam přece jen do někam? Jseš bojovník, Čendo, co to pude, budu tě jistit...a takovejch opěrnejch bodů se najde...!
Skvělá báseň. Vrátím se k ní.
16.06.2024 11:43:19 | cappuccinogirl