Procházka soucitným krajem

 

v zapadlém koutě paměti

tam, kam pane zřídka kdy zajdeš

jsou i tak dny vzácně hřejivé

že podobné zřídka kde najdeš

 

jsou chvíle v životě vezdejším

kdy kochám se soucitným krajem

myšlenky v kontextu pozdějším

jsou rolemi, pro které zrajem

 

však unaven směšnými půtkami

co přál bych si, doufám, že slyšíš

život je láska s důtkami

ač trestaný, tak v tobě klíčí

 

tak pro tresty zásadně volíme

v afektu šíření lásky

přes oči a paži nosíme

každý z nás své černé pásky

 

až si je všichni sundáte

co rozbité  bylo se slepi

všichni se vzájemně poznáte

 

jen já budu bez pásky slepý