Město se do soboty probouzí
pohled do zrcadla ostouzí
na nahé moučné tělo po sprše
neboť to je schránou mé duše
Nebe je prosté ptáků na sporo
vzhlížím k němu s ryzí pokorou
vždy mezi přívalovými dešti
když zrovna z mračen voda nedští
Když máš v srdci pokoru
A podíváš se nahoru
Tak, i když se nic neděje
Slunce se přec jen usměje
Po tváři tě pohladí
A srdce tvé Ti zahřeje :)
22.06.2024 11:46:37 | kozorožka