Mám chuť na kávu,
dala bych si rovnou dva šálky,
ale na to je už příliš pozdě.
Sedím na balkoně,
čím víc jsem unavená,
tím víc je mi všechno jedno.
Čekám jestli zavoláš,
a počítám s tím,
že už se dnes neozveš.
Dívám se na kopce v dáli,
nechce se mi nikam jít,
venku i ve mně, panuje klid.
Svou hlavu mám v oparu
cítím že brzo usnu, odpadnu,
v polštářích, ne ve tvých rukou.