Byl jsem ponořen do pěti žlabů.
Žlab zoufalství, bezmoci, smutku, bolesti a beznaděje.
Doufal jsem, čekal jsem
modlil jsem se
s vírou vlastní v záchranu.
Záchranu lásky Boží.
Věřil jsem, věřil v uzdravení duše.
Spásou mou, mého života, touha žít a dávat
dávat ostatním radost, víru, něhu.
Byl jsem vyslyšen.
Záchrana na cestě, na cestě štěstí.
Štěstí chodí úzkou pěšinou.
Hledal jsem tu pěšinu a nalezl.
Vzhůru k nebesům stoupá
k vrcholům lásky.
Lásky Boží.
Dostal jsem víru,dostal jsem naději..
Za dobrotu mou.
Za dobrotu k lidem, dětem, k Bohu.
Pomocná ruka Boží z nebes ční.
Neodmítnu, neodmítnu tu záchranu.
A děkuji.
Víra v nás, víra ve štěstí,
víra v budoucnost a lásku.
Lásku věčnou.
Boží sláva, radost v nás.
Z radosti víra, z radosti láska
z radosti štěstí.
Už blíží se nová, nová láska věčná.
Vždyť láska přichází tiše po špičkách.
Věřím a děkuji.