Lungta ve větru

LUNGTA VE VĚTRU

spása je myšlenka, podivná vůně

po které duše tvá, ach tolik stůně

nedá ti pokoje, stále tě moří

s životem zrodí se, ve smrti shoří

barevné praporky ve větru vějí

za zvuků mlýnku já k modlitbě spěji

kdo hledá spásu jen tam někde venku

ten mine vodu, má prázdnou jen sklenku

život je škola, jež učí tě žiti

jak v bludné duši na temno své svítit

když zaháníš stíny, srdce jen buší

však hledáš-li spásu

najdeš svou duši