mýtina uprostřed lesa
kde milenci vzývají nebesa
v milostném tanečku
když hvězdy padají
oni nevnímají.
v objetí stoupají
a klesají,
tak rytmicky
tak lyricky
propojeni v myslích
i fyzicky.
vzdávají lásce hold
A-moll-b-moll-c-moll
všechny tóniny milostně poznávají
skládají melodii
co chtějí si pamatovat,
vtisknout srdci, jako relikvii
hvězdný déšť již dávno ustal
a černá noc ustupujíc slunci
ztrácí je z dohledu
nikoliv zvířecích však pohledů
nejsou ušetřeni milenci
snad celý bor sešel se tu dnes
i ptáci z hor,
zpěváků to chór
nechť roznesou tu zvěst
musí lidstvu vyprávět
že proto, se ještě točí svět
zcela prostě si říkám:
proč vzývají nebesa a nikoli sebe??
- v čase - v němž vášně horká klika
otvírá prostor vlastním energiím
a češe touhu slasti jako božský hřeben
pro svůdný okamžik, pro kteří mnozí žijí
:)
17.09.2024 14:41:05 | šuměnka
Jen ať ptáci pějí,
jen ať vyprávějí
o tom že ona je jeho a on její...
když z lásky věci se dějí
já...věřím na zázrak i na naději
že svět...srdcem procítí...
páč jinak jsme Marco, můj milej, v řiti:-)))
06.07.2024 13:35:34 | cappuccinogirl