To ty?

 

stále míň slov

já toužím říci

už žádné věty vedlejší

všechny jsou pryč

byť povedly se

zbyly jen vzpomínky

sytější...

 

    ***

 

ustřihl knot jsem

mé staré svíci

utřel ji vosk

na horké líci

spatřil jsem zázrak

pustý byl chrám

v tenatech bytí

zůstal jsem sám...

 

zbytek co zbyl

z jejího těla

bez pohřbu, slávy

či výstřelů z děla

vyhodil jsem ho

já měl ho dost

vyhodil jsem ho na kompost...

                   ***

z příběhu dál

který se zjevil

vystrašen spatřil jsem

všechny své touhy

všechny své sny

z kterých jsem slevil

podivně tajemnou

budoucnost...

 

         ***

 

balík

jsem obdržel v neděli ráno

zvědavý co v něm

byť nedospáno

bude

 

roztrhl papír 

jaképak špásy

šlo mi to ztuha

a ruce se třásly

udiven objevem

obsahu k nevíře

bezvěrec ke všemu

zvláště pak tvé víře...

 

 

pane?

cos poslal mi

to myslíš vážně?...

 

 

z temnoty balíku

proud jasné záře

vyskočil ven

jak ďábel od oltáře

kostelní svíce hořící vírou

dívá se na mě

a páchne sírou

 

čeho se dotkne

vzápětí hoří

sny nové rodí se

když staré boří

 

dívá se na mne

s pohledem vřelým

 

dobře však chápu

že vlastně nevím

nevím víc, nežli jen

jenom, že příjde den

 

za všechno čím jsem byl

co druhým způsobil

sám budu obdařen...

        

vzplanu a hořím…