Směju se sobě před zrcadlem
dívám se na vrásky u očí
přidržen u vany bílým madlem
s bělavou srstí u obočí.
Křečové žíly jsou jako mapy
vepsané životem pod kůží
do duše zaťaty životní ztráty
a taky ostny po růžích.
Pomalu stárnu a směju se
jsou věci, které už nezměním
před Bohem trochu kaju se
a nevím jestli to zveřejním.