Až přijde jaro
rozpučí se květy
v krajině teskné po zimě
jsme jenom chodci
mezi dvěma světy
kde všechno krásné pomine.
Až bude zítřek
zas plný výher
po ztrátách které zabolí
budu si zpívat
jak dítě u her
co s vyšším já zápolí.
Za nocích temných
bloubám si myšlením
až zítra vstanu, snad bude líp
čekáni na mráz
co leze po temeni
nebo na Amorův šíp?
Až jednou přijdu
o svoje chyby
budu zas šťastně se sebou žít
a slovem TEĎ
nahradím sliby
přestanu nadávat a taky klít.
Až jednou
Projdu tmou
nechám to
za sebou
Až.....