Noční motýl

Nad šedými kopci
bílé oko zeje.
Kam jeho zrak padne,
klid se nezaseje.
Pod údolí klínem
ticho černých vřídel,
motýl, posel stínů,
melodie křídel.

Hrůzné oko noci
křídla černá páře
malá noční můra,
spalující záře.
Úkrytu zde není,
jen ty pracky bílé
všetýkavé poslu
nedopřejí chvíle.

Melodie křídel
sviští všemi lesy,
tam je oko slepé,
motýl ulehne si.
V okně stromu leží,
melodii kvílí,
prozatím však v jámě
ještě bude chvíli.

Jak ve stromu seděl
a píseň svoji zpíval,
úsvit oko bílé
zlehka zamhouříval.
Poslední sen usnul,
křídla opět hrála
když na šedé kopce
můra barvy zvala.