Babička
Babička, ve tvářích samá růžička.
Je ženou místního pekaře,
dělá vše co mu přikáže.
Ještě, že kluků tolik mají
doma dost pomáhají.
U domu velká zahrada
postupně všechno dozrává.
Všechno se sklízí na zimu,
co kdyby přišlo na bídu.
Když počasí práci nepřeje
s vnučkou se ráda zasměje.
Do ruky vezme jehlice
učí plect vnučku čepice.
Neztrácí ani chviličku
čas utíká i pro babičku.
Do kostela večer kráčí
růženec předříká,
děkuje přitom Bohu,
že zdravá je celá rodinka.
Marťásku, jsi tolik obohacená láskou ke své rodině.
Děkuju, že se o to s námi podílíš
28.07.2024 09:52:39 | Anfádis
Já děkuji Vladěnko, že nahlédneš do mých řádku.... Moje rodinka, která je v nebíčku si zaslouží, aby byla zvečněna v mých básních, byli to zlatíčka, diky Bohu za ně.
28.07.2024 10:42:27 | Marťas9