Červencovej večer z benešovský trati,
průvodčí se směje, že se nedoplatím:
Tady máte ticket, kterej nevyhrává,
otvíraj se dveře, v Říčanech je nával.
Osobák se plouží, postává a fláká,
z tašky plný housek vyndám Pasternaka,
nemám ani tucha, kam se dneska pročíst,
přiopít se básní o moskevský noci...
Nemám ani tucha, proč se vlak tak loudá,
furt to samý město i nádražní bouda,
nemám ani tucha, kam se vlastně vrátit,
můj domov jsou pražce výlukový trati.
Nemám žádný dveře, na který lze klepat,
vlak svou jízdu končí, proč je kolej slepá?
u nás na nádraží jsem Tě ještě neviděl
01.08.2024 23:57:49 | nerez
jsi vážně skvělá! ...navíc tomu rozumím, a teď mi došlo, moje nejhorší sny se vždy odehrávají na nádraží, ze kterého se nemůžu dostat, naštěstí mě tahle noční můra už nenavštěvuje:)
01.08.2024 14:00:12 | Sonador
Díky moc! Taky se mi zdávají takové sny, někdy i s autobusovou zastávkou.
01.08.2024 14:26:31 | Lesní žínka