nevědomý svědomí
nevědomý svědomí
...
na konci sezony
podivný vypučely květy
nový už není náš život
je podivně jetý
na slunečným nebi
začaly se objevovat stíny
semlely nás
vlastních zbabělých nečinů
pověstný mlýny
sami před sebou jsme jak nazí
z upřímnosti k sobě
až v kostech mrazí
my jsme ti neznámí
lháři zločinci a vrazi
ještěže tolik krásných iluzí
na vědomí máme
a sebe raděj sami neznáme
takže si noční můry svědomí
plně nikdy nepřiznáme
...
Komentáře (7)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Přiznáme nepřiznáme, vo to neběží..
Svědomí žije si svou vlastni rezonancí
A jenom tehdy je nám velkou přítěží
když z vlastních vin si udeláme rov
Pak totiž nejenže jsme náhončí i psanci
Pak směsice i našich vlastních slov
od krásna odbíhá až kamsi k aroganci
tak chvála iluzím, co vytvárejí pomyslný NOV..
28.08.2024 17:01:26 | šuměnka
...je to tak jak píšeš...díky moc...;-)za krásný a poetický pokračování...
28.08.2024 18:47:00 | Marten
jsi mi evokoval představu svraštělého nebe s vráskami .. inu zajímavá představa ... souhlasím s Mkinkou! Opatruj se :)
08.08.2024 20:28:55 | narra peregrini