Anotace: Zapomenuti
Dnes ještě neumírám,
dej mi ta rána, kdy jsem byla svým pánem.
Rozhlížej všemu, co můžeš vidět.
Já dal už nejdu, nechci vidět.
Tvé obejmutí na silnici,
Lehkou děvu jako důvěrníci.
Nevim jak dál,
Dej mi prostě plán.
Jak udržet mám,
Večerní krám.
Dej mi zapomenout - aspoň na chvíli.
Možná, že už jsme tu tenkrát byli.
Nechci však vzpomínat, co když zapomenu,
Nechci vědět, co jsem se stala za ženu.
Umírám pomalu,
Plapolaju svíce,
Je v nich má energie
A už nic více.
Sdělení vidím, že je psáno srdcem, ale mělo by mít i správnou jazykovou formu, protože nekreslíme, ale píšeme. Cituji : Kdy jsem byl pán versus co jsem se stala za ženu, nevím, jsi li tedy muž, či žena. A pak : co můžeš vidět a hned pod tím nechci vidět působí rušivě a neuměle. Tož tak, ale nenech se odradit. Zdravím.
28.08.2024 22:23:31 | Matahaja
Děkuji, ono to šlo nějak po víně a pamatuju si s budou, že jsem to jsem poslala. Určitě teď souhlasím, že to jde udělat líp. Nicméně děkuji za komentář a postřeh
29.08.2024 12:13:35 | Dušekteráztroskotává
Děkuji za podělení.
28.08.2024 20:54:59 | mkinka
Děkuji moje milá, kouknu na Tebe, zplozeni mých pocitů, jdu na Tvá díla. Děkuji za dnesni dobrou noc :-* i Tobě
28.08.2024 21:01:20 | Dušekteráztroskotává