V patnácti chtěl jsem být asi hercem,
častokrát bulnul školu
a prvně osahal prsa Marty
V putyce vyrýval kosočtverce
nožem do rohu stolu,
kouříval jedině tvrdé sparty
V třiceti dvě děti, žena, hádky
Víc než krok držet hubu
a pocit hořkosti někde vzadu
Už tehdy moc věcí vzal bych zpátky
Vystoupit z toho klubu
směl jsem až na konci listopadu
Svoboda, rozvod a podnikání
Tamara, Petra, Eva
Čtyřicet na krku, taky dluhy
S Monikou v pondělí druhé stání,
lhal jsem si, že to neva
a v rumu nacházel kapku vzpruhy
Co jsem dal a co mám ještě dáti,
věk přišel bilancovat
A štěstí? Kurva fix, kdy se zjeví?
Už nikdy, jestli ne v padesáti
Zbyla chuť se jen schovat
před trapně barevnou dnešní revue
V putyce pěna mi dávno spadla,
i čas tu pošel nudou
Už v penzi, životní nevýherce,
na hajzlu čumím teď do zrcadla
Na světě po mě zbudou
jenom ty vyryté kosočtverce
...a po někom ani to ne...jó, někdy jsme my zklamáním pro svět, úplně stejně, jako je svět zklamáním pro nás...
04.09.2024 22:56:25 | cappuccinogirl